Nahrávky varhan

Benediktini se od svého návratu do břevnovského kláštera v roce 1990 snaží o obnovu, zhodnocení a zpřístupnění duchovních a hmotných hodnot, které na tomto místě jejich předchůdci už po více než tisíc let budovali. V loňském roce byla v tomto směru úspěšně završena další etapa nemalého významu. Klášterní kostel po desetiletí postrádal varhany odpovídající hodnoty a kvality. Po dlouholetém úsilí místního varhaníka a organologa Marka Čihaře ve spolupráci se zástupci kláštera, byly postaveny nové varhany, které jsou svou koncepcí, technologickým a výtvarným zpracováním srovnatelné se špičkovými nástroji současného varhanářství; zároveň však respektují všechny dobové principy varhanářství barokního. Toto vše by nebylo možné bez podpory břevnovských živnostníků, Městské části Prahy 6, státu, ale i nesčetných anonymních dobrodinců.

Benediktinům bylo vždy vlastní šíření kultury, ne jinak je tomu i dnes. Důkazem toho je fakt, že nové varhany slouží nejen účelům liturgickým, ale i koncertním, studijním a — jak jsme toho svědky dnes — také účelům odborným, čehož je výsledkem celková koncepce představovaného kompaktního disku

První nahrávka varhan břevnovského kláštera

Nahrávku realizovala firma 2HP — Arta records ve spolupráci s Robertem Hugem, hudebníkem, který se již po léta zabývá výzkumem, interpretací a „popularizací“ zapomenuté hudby českého baroka. Dramaturgie byla vytvořena výhradně na základě studia benediktinských pramenů — kromě skladeb z Břevnova a Broumova je na něm zachycena i hudba sousedních klášterů — moravských, slezských a jihoněmeckých. Nahrávka představuje především nové varhany chrámu sv. Markéty, podstatnou měrou ji však doplňuje soubor Capella Regia Praha s renomovanými sólisty Hanou Blažíkovou, Markétou Cukrovou a Jaromírem Noskem.

Některá díla z nového disku jsou nahrána vůbec poprvé. To se týká především skladeb Gunthera Jacoba, kněze z benediktinského kláštera na pražském Staroměstském náměstí.

obal CD

Obsah nahrávky

Figurální hudba benediktinských autorů břevnovsko-broumovského arciopatství 18. století — Johann Valentin Rathgeber, Georg Christoph Wagenseil, Wenzel Gunter Jacob, Josef Mentzel, Erasmus Mentschel, anonymové

  1. Anonym: Pedale di Pleno Coro
  2. Anonym: Postilion
  3. Valentin Rathgeber: Aria 13 ex G
  4. Valentin Rathgeber: Aria 14 ex G
  5. Josef Mentzel: Sinfonia (instr.)
  6. Wenzel Gunther Jacob: Dialogus valedictorius inter Jesum et Mariam
  7. Valentin Rathgeber: Aria 49 ex d-moll
  8. Anonym: Fuga [d moll]
  9. Georg Christoph Wagenseil: Divertimento — Allegro
  10. — Adagio
  11. — Menuett
  12. — Allegro assai
  13. Anonym: Quintathön com tremulant, Allemande
  14. Valentin Rathgeber: Aria 1 ex F
  15. Anonym: Nacht-Horn
  16. Georg Christoph Wagenseil: Larghetto [a moll]
  17. Valentin Rathgeber: Aria 8 ex F
  18. Anonym: Alma Redemptoris
  19. Erasmus Mentschel: Sonata ex Dis
  20. Wenzel Gunther Jacob: Cantata Pentecostalis
  21. Josef Mentzel/František Xaver Brixi: Fuga in C

Capella Regia Praha:

Robert Hugo — varhany, umělecký vedoucí, Hana Blažíková — soprán [6], Markéta Cukrová — alt [18], Jaromír Nosek — bas [6, 20], Julie Branná — traverso, Vojtěch Jouza — hoboj, Magdalena Malá — housle, Jiří Sycha — housle, Zuzana Peřinová — viola, Petr Hamouz — violoncello, Radovan Heč — kontrabas

Celkový čas 77:30

Prodej CD na fortně břevnovského kláštera — cena 300 Kč

CD lze také objednat e-mailem (klaster[zavináč]brevnov.cz) nebo na tel. 220 406 111 — cena 300 Kč + poštovné.

obal CD

Figurální hudba břevnovsko-broumovského arciopatství

Postihnout, byť jen přibližně, charakter barokní a předklasické hudby břevnovsko--broumovského arciopatství v rozsahu jednoho CD jistě není reálné. Množství dochované hudby je skutečně obrovské, takže nahrávka má spíše povahu sondy do tohoto nesmírně bohatého materiálu. Protože od konce dvacátých let 18. století v břevnovské bazilice zněly velké a reprezentativní varhany postavené slezským varhanářem Tobiasem Meissnerem, zvolili jsme hudbu pro „královský“ nástroj za základ snímku a doplnili ji několika komorními liturgickými skladbami. Vybírali jsme přirozeně buď přímo z hudby dochované v archivech obou jmenovaných klášterů, nebo z děl autorů působících v benediktinských komunitách v české, slezské a jihoněmecké oblasti.

V době, kdy knihtisk (resp. nototisk) byl velmi nákladná záležitost, si varhaníci sami „vyráběli“ varhanní knihy, do nichž opisovali praktické, účelové nebo i slavné skladby své doby. Mnohé vznikly v prostředí klášterů — slavné jsou například konvoluty z minoritského konventu ve Vídni, či benediktinského kláštera Ottobeuren. Zatím se bohužel nenašla podobná kniha vztahující se k Břevnovu nebo Broumovu. Nahráli jsme však několik skladeb z Varhanní knížky benediktinského kláštera v Ochsenhausen. Tato sbírka obsahuje až na několik výjimek taneční hudbu a tzv. „galantní kusy“. Vzhledem k tomu, že je určena pro konkrétní nástroj (varhany Josepha Gablera v Ochsenhausen — jen o několik let mladší než Meissnerovy na Břevnově) a uvádí dokonce přesné registrace jednotlivých skladeb, musíme přijmout fakt, že tyto taneční skladby byly na varhany skutečně hrány a to zřejmě k liturgii (koncerty v dnešní podobě tehdy ještě neexistovaly). Díky jisté podobnosti obou nástrojů bylo možné některé registrační návody z této sbírky přesně realizovat na rekonstruovaných břevnovských varhanách.

Jedinou sbírkou z břevnovského fondu, kterou s jistou výhradou můžeme považovat za „varhanní knížku“ vztahující se k Meissnerovým varhanám, je tištěné vydání divertiment (vlastně sonát) Georga Christopha Wagenseila (1715–1777), nejvýznamnějšího z vídeňských předklasiků. Jak čtyřvěté Divertimento F dur tak Larghetto a moll jsou sice určeny pro cembalo, ale vzhledem k tomu, že se sbírka původně zachovala na kůru břevnovského kostela, lze předpokládat, že některé vhodné části byly hrány na varhany.

Benediktinský kněz z kláštera sv. Mikuláše na Starém městě v Praze Václav Gunther Jacob (1685–1734) patřil k nejoblíbenějším domácím skladatelům českého baroka a v benediktinském řádu byl jistě autoritou. Svědčí o tom četné citace jeho jména v dobových inventářích, stejně poměrně velký počet dochovaných skladeb. Narodil se v Krajkové (Gossengrün) u Sokolova, vystudoval theologii na pražské univerzitě a skladbě se učil u pražských skladatelů Poppeho a Vojty. Jeho věhlas dosáhl do celé střední Evropy, broumovský nekrolog jej nazývá „insignis componista“. Jeho Dialogus valedictorius inter Jesum et Mariam je neobyčejně expresivním obrazem loučení na smrt odcházejícího Ježíše se svou matkou. Forma tohoto miniaturního oratoria nemá obdoby v české ani světové hudební literatuře a dokazuje autorovu originalitu a kompoziční vynalézavost. Skladba se zachovala v benediktinském klášteře v Rajhradě, zatímco efektní basová árie ke svátku seslání Ducha svatého Factus est repente byla součástí archivu broumovského.

Jacobovým německým protějškem bychom mohli nazvat Valentina Rathgebera (1682–1750), benediktina z bavorského kláštera Banz. Tento nezvykle plodný autor vydal během svého života obrovské množství nenáročné, lehce hratelné a lehce stravitelné hudby. Jeho sbírky duchovních forem pro všechny liturgické příležitosti jsou dochovány nejen v Břevnově a Broumově ale velmi hojně po celé střední Evropě. Méně jsou známy jeho skladby varhanní, které jsou přes jistou jednoduchost hudebně velmi svěží. Ze sbírky 60 Schlag-Arien (60 árií pro klávesový nástroj) jsme vybrali několik kusů, na nichž je možné skvěle dokumentovat bohatství barev břevnovských varhan.

Autory některých skladeb bohužel již nikdy nebude možné najít. Platí to zřejmě i o půvabné árii Alma Redemptoris Mater ze šedesátých let 18. století, která se zachovala ve fondu broumovského kláštera. Ještě více toho však můžeme litovat v případě majestátní Fugy d moll, která patří bezesporu k nejlepším českým varhanním skladbám vůbec. Ačkoli nemá přímý vztah k břevnovským varhanám, zařadili jsme ji sem jako obraz české varhanní fugy obvyklé pro tento typ nástroje.

Pročítáme-li katalog sbírky arciopatství, narazíme na zvláštní a trochu záhadnou podobnost jmen dvou hudebníků, působících ve stejné době: Josef Mentzel a Erasmus Mentschel. První z nich byl varhaníkem baziliky sv. Markéty a z jeho odkazu pochází Sinfonia in D z r. 1762, která je úvodem gratulačního oratoria pro opata Grundmanna. Z jeho slavnostní mše pochází i mohutná Fuga in C, kterou uvádíme v přepisu pro varhany. Další nevyřešenou záhadu představuje skutečnost, že tato fuga je totožná se závěrečným sborem oratoria „Filius Prodigus“, připisovaného Františku Xaveru Briximu. Erasmus Mentschel byl příslušníkem téhož kláštera, ale působil (a roku 1758 zemřel) jako ředitel kůru klášterního kostela ve slezském Wahlstattu (dnes Lehnické pole). Jeho téměř rozverná varhanní Sonata ex Dis vznikla přepisem orchestrální sinfonie k německému oratoriu „Abrahams Opfer“ (Oběť Abrahamova).

Robert Hugo, Arta records

Druhá nahrávka břevnovských varhan

Označované za krále všech nástrojů, rozměry, zvukovými možnostmi a technickou komplikovaností ojedinělé, s obsáhlou a několika tisíciletou historií -- to jsou varhany. K velmi dobrým a zdařilým reprezentantům patří nové varhany Břevnovského kláštera v Praze, které postavila varhanářská dílna Brachtl -- Kánský a na které byla také nahrávka realizována. Rozměr hudby Johanna Sebastiana Bacha není dán "jen" mistrovským zvládnutím kompozičních technik, ale i duchovním rozměrem a řádem, intimním hudebním sdělením. S ohledem na neuvěřitelný rozsah Bachovy tvorby se právem řadí k nezapomenutelným géniům, o čemž dodnes vypovídají stovky vyprodaných Bachovských festivalů a nesčetná provedení jeho hudby. Jak skromně vyznívá jeho zmínka, že kdyby každý tolik a vytrvale pracoval, byl by stejně dobrý. Jako by si ani nebyl vědom svého mimořádného nadání, bez kterého běžný člověk není schopen takovou šíři obsáhnout. U příležitosti 325-ti let od Bachova narození vyšlo nové varhanní CD Genius Johann Sebastian Bach, které je pojato jako hudební medailon a zahrnuje hned několik výrazových typů Bachových varhanních skladeb. Jsou to díla původní i inspirovaná (Fantasia in G - Dur, BWV 572, Aria variata alla maniera italiana, BWV 989), některá zamýšlená jako instruktivní (Triosonate C - Dur, BWV 529) a v neposlední řadě a bez nadsázky geniální (Passacaglia und Fuge c - Moll, BWV 582).

Obsáhlý barevný booklet (32 stran) v tříjazyčné mutaci (cz, eng, nem) obsahuje kromě programového komentáře také informace o klášteru a nástroji včetně provedení registrace a je opatřen četnými fotografiemi.

Interpret Pavel Kohout (*1976) patří k nejúspěšnějším koncertním varhaníkům mladé generace. Ve svých 24-ti letech se stal absolutním vítězem prestižní mezinárodní varhanní soutěže IOCM Tokyo 2000, kde obdržel první cenu, zlatou medaili a získal i cenu Minoru Yoshida za nejlepší interpretaci děl Johanna Sebastiana Bacha. Mnoho dalších prvních a hlavních cen (Ljubljana, Vilnius, Poznaň, Kaliningrad, Brugge, Lübeck) a speciálních ocenění, ke kterým patří i cena "Dancing Angel" EMCY, svědčí o jeho mimořádném hudebním talentu. Absolvent pražské konzervatoře a HAMU v Praze pokračoval ve studiu u předního pedagoga, specialisty na autentickou interpretaci, Prof. Jacqua van Oortmerssena v Amsterdamu a zúčastnil se četných mistrovských kurz. V roce 2010 úspěšně dokončil na pražské AMU doktorské studium poučené interpretace barokní varhanní hudby. Sólová koncertní činnost ho zavedla kromě hostování na významných domácích festivalech do metropolí a hudebních center téměř celého světa. Své debutové CD zrealizoval v roce 2008 na nejstarších pražských varhanách H. H. Mundta (1673) v Týnském chrámu v Praze.

Pavel Kohout

Prodej CD na fortně břevnovského kláštera --- cena 300 Kč

CD lze také objednat e-mailem (klaster[zavináč]brevnov.cz) nebo na tel. 220 406 111 – cena 300 Kč + poštovné.

© Benediktinské arciopatství

novinky

vstup do obrazárny

obrazárna