Opati břevnovského kláštera

1. Anastáz I. (Anastasius) 993–995/6

2. Jeroným (Hieronymus) 996–1011

3. Řehoř I. (Gregorius) 1011–1023

4. Arsen (Arsenius) 1023–1035/43

[Miroslav (Miroslaus), v posloupnosti opatů vynechán, 1035–1042?]

5. Meinhard (Meginhardus) 1035/43–1088/9

6. Vojtěch (Adalbertus) 1088/9–1110

7. Klement I. (Clemens) 1110–1127

8. Oldřich I. (Udalricus) 1127–1129

9. Petr I. (Petrus) 1129–1167

10. Hartmann (Hartmannus) 1167–1169

11. Jindřich I. (Henricus) 1169–1197 (sesazen, † 18. 4. 1200)

[Zděnko, v posloupnosti opatů vynechán, 1197]

12. Chuno 1197–1217

13. Dlúhomil 1217–1236

14. Pavel I. (Paulus) 1236–1238

15. Klement II. (Clemens) 1238–1248/9

16. Vít (Vitus) 1249–1253

17. Martin I. (Martinus) 1253–1278

18. Křišťan (Christianus) 1278–1290/94

19. Bavor (Bavarus/Bavarius) z Nečtin 1290/94–1332 (Pavel II.)

20. Bohdal (Theodoricus, Dětřich) 1332–1336

21. Předbor z Chroustoklat (Predborus/Predborius) 1336–1351/60

22. Diviš I. (Dionysius) 1351/60–1366

23. Oldřich II. (Udalricus, Ulric) 1366–1381

24. Jindřich II. z Lochovic (Henricus) 1381–1385 (sesazen)

25. Diviš II. (Dionysius) 1385–1409

26. Zyfrid (Seyfridus/Zyffridus, Žibřid) 1409–1419

27. Mikuláš z Jistebnice (Nicolaus) 1419–1426 (Mikulášem počínaje sídlí opati břevnovští v Broumově)

28. Heřman (Hermannus) 1426–1449

29. Jan I. (Joannes) 1449–1460

30. Havel (Gallus) 1460–1463

31. Řehoř II. (Gregorius) 1463–1464

32. Petr II. (Petrus) 1464–1474/5 (rezignoval)

33. Jan II. (Joannes) 1475–1481

34. Řehoř III. (Gregorius) 1481–1483

35. Pavel II. (Paulus) 1483–1499 (správně má být uváděn jako Pavel III., ale u Bavora z Nečtin se jeho opatské jméno Pavel II. obvykle neužívá)

36. Klement III. (Clemens) 1499–1506 (rezignoval)

37. Řehoř IV. (Gregorius) 1506

38. Vavřinec (Laurentius) 1506–1515

39. Jakub I. (Jacobus) 1515–1537

40. Matěj z Tachova (Matthias, Matyáš) 1537–1553 (rezignoval)

41. Jan III. z Chotova (Joannes) 1553–1575

42. Martin II. z Pravdovic (Martinus) 1575–1602 (rezignoval)

43. Wolfgang Selender z Prošovic 1602–1619

44. Benno I. Falk z Falkenberka 1621–1646

45. Aleš Hübner (Alexius) 1646–1652

46. Augustin Seyfert (Augustinus) 1652–1663

47. Tomáš Sartor (Thomas Sartorius) 1663–1700 (Tomášem počínaje sídlí opati břevnovští v Broumově i v Břevnově)

48. Otmar Zinke (Otomarus) 1700–1738

49. Benno II. Löbl 1738–1751

50. Bedřich Grundtmann (Fridericus) 1752–1772

51. Štěpán Rautenstrauch (Stephanus) 1773–1785

52. Jakub II. Chmel (Jacobus) 1786–1805

53. Fortunát Böhm (Fortunatus) 1806–1818

54. Placid Beneš (Placidus) 1818–1844 (rezignoval, † 30. 4. 1851)

55. Jan Nepomuk Rotter (Ioannes) 1844–1886

56. Rupert Smolík (Rupertus) 1886–1887

57. Bruno Čtvrtečka 1887–1922

58. Vilém Rudolf (Guilelmus) 1922–1926

59. Dominik Prokop (Dominicus) 1926–1939 (3. 1. 1939, v reakci na složitou politickou situaci, prohlásil papež Pius XI. Břevnov a Broumov za samostatná opatství; od ledna 1939 je Dominik Prokop opatem broumovským, klášter břevnovský byl podřízen přímo Svatému stolci, zastupovanému apoštolským delegátem, kterým byl jmenován mettenský opat C. Hofmeister, do čela břevnovské komunity byl ustaven Anastáz Opasek jako „konventuální převor“)

60. Anastáz II. Opasek (Anastasius) 1947–1999 (od r. 1993 čestný titul „arciopat“)

4. září 1999 – 20. 11. 2017 představeným břevnovského arciopatství je Petr Prokop Siostrzonek jako převor-administrátor

61. Petr Prokop Siostrzonek 21. 11. 2017–

Literatura (výběr):
Nedostatek dochovaných pramenů a rozdílné údaje v těch dochovaných neumožňují sestavit přesný seznam opatů v raném středověku a v době následující po husitských válkách. O tom svědčí už nejstarší dochovaný soupis břevnovských opatů, Series abbatum Brzevnoviensium z 18. století (NA ČR Praha, fond Benediktini – Břevnov, inv. č. 50, fol. 17n.). Zmíněná omezení vytvářejí prostor pro autorskou interpretaci, je tudíž pochopitelné, že různé publikované verze soupisů se v detailech liší. Pro uvedený přehled byly základem dva seznamy publikované klášterními historiky:
Růžička, Jeroným. Dějepis kláštera břevnovského a broumovského. Časopis pro katolické duchovenstvo 1846–1847. 2. vyd. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2013 [= Pietas benedictina 20], s. 155–157; tento soupis končí rokem 1844.
Holub, Bonifác. Paměti farnosti u sv. Markéty v Břevnově a blízkého okolí. 1. vyd. 1890. 2. vyd. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2014 [= PB 21], s. 158–162; tento soupis končí rokem 1890.
K doplnění a revizi zde bylo užito dalších zdrojů:
Buben, Milan M. Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. II. díl, II. svazek: Mnišské řády. Praha: Libri, 2004, s. 57–59.
Šrámek, Josef. Břevnovské opatství ve středověku: Břevnov, Rajhrad, Police nad Metují a Broumov. Praha: Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, 2016 [= PB 22], s. 246n.
Vilímková, Milada, a Preiss, Pavel. Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově. Praha: Vyšehrad, 1989, s. 326n.
Ziegelbauer, Magnoald. Epitome historica regii, liberi, exempti, in Regno Bohemiae antiquissimi, celeberrimi ac amplissimi monasterii Brevnoviensis vulgo S. Margarethae Ordinis S. Benedicti prope Pragam. Colonia: Gotthard Joannes Püttner, 1740, s. 59–86.

Benedikce 61. opata (2. arciopata) břevnovského kláštera Petra Prokopa Siostrzonka se konala v neděli 14. ledna 2018, v den 1025. výročí posvěcení břevnovského kláštera, při mši svaté v bazilice sv. Markéty. 
Hlavním celebrantem a udělovatelem benedikce byl Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský.
Na snímku slavení eucharistie; více ve fotogalerii.