Břevnovský chrámový sbor vás zve

neděle 20. dubna 2025 /10.00/ bazilika svaté Markéty
provedení skladby Jana Hanuše Missa Paschalis in d „MORS ET VITA“
skladba bude provedena v rámci katolické bohoslužby, vstup volný

__________________________________________________________________________________________________________

pondělí 21. dubna 2025 /19.30/ bazilika svaté Markéty
koncert Břevnovského chrámového sboru ke 110. výročí narození Jana Hanuše
vstupné dobrovolné

__________________________________________________________________________________________________________

Jan Hanuš, 2. května 1915 — 30. července 2004
Pan Jan Hanuš, dlouholetý Břevnovák, byl vnukem nakladatele F. A. Urbánka, v jehož firmě se vyučil v oboru knihkupectví a hudební nakladatelství, kde pracoval od třicátých let 20. století do roku 1949.
Stal se však především hudebním skladatelem. Složil řadu komorních děl, oper a symfonií a byl navíc obdařen uměním mluveného slova a organizačním talentem. Inicioval vznik České hudební společnosti, kde byl prvním předsedou. Ve skladbě byl Jan Hanuš žákem Otakara Jeremiáše, dirigování absolvoval na Pražské konzervatoři u P. Dědečka. Hudební dílo Jana Hanuše obsahuje 122 číslovaných opusů, 8 katolických mší, Rekviem, Velikonoční oratorium, 5 oper, 3 balety, 7 symfonií, koncerty pro sólové nástroje s orchestrem, a také písně pro děti a školní sbory. Jan Hanuš se právem řadí mezi největší české skladatele 2. poloviny 20. století. 
Po přestěhování do Břevnova v roce 1949 se pan Hanuš okamžitě zapojil do hudebního a kulturního dění v břevnovské farnosti. Ta tehdy prožívala velice složité období, které nedávalo velký prostor duchovní činnosti, spíše naopak. Přesto se panu Hanušovi podařilo soustředit v Břevnově u sv. Markéty řadu hudebních osobností, jako byli Jiří Vyskočil, Karel Černický a také Jan Blabla a Jarmil Burghauser. Podařilo se mu vybudovat v Břevnově smíšený sbor velmi slušné kvality a později také scholu, kterou pan Hanuš nazval „Zpěváčci sv. Markéty". Pro chrámový sbor i pro scholu zkomponoval skladby, které má chrámový sbor stále ve svém repertoáru. Všechno to ušlechtilé snažení pana Hanuše mělo úspěch. Nejnáročnější hudební díla se provozovala za éry těsné spolupráce s Karlem Černickým, nadaným skladatelem a tympanistou Národního divadla, který přivedl do Břevnova řadu schopných muzikantù. Pamětníci rádi vzpomínají na hudebně bohaté vánoce či velikonoce, kdy zněla z kůru díla J. Haydna, F. X. Brixiho, W. A. Mozarta, L. van Beethovena, A. Dvořáka, G. P. Palestriny a dalších autorù. 
Aktivní hudební činnost pana Hanuše trvala až do roku 1990, kdy bohužel kvůli nemoci byl nucen vedení chrámového sboru předat nadějnému mladému dirigentovi panu Adolfu Melicharovi. Ten pokračoval v duchu tradice pana Hanuše až do roku 2022. Po odchodu Adolfa Melichara převzal štafetu vedení chrámového sboru mladý a pracovitý pan Lukáš Koudelka. 
Letošní 110. výročí narození pana Jana Hanuše je příležitostí, kdy chce Břevnovský chrámový sbor vzpomenout na jeho dlouholetou hudební činnost v Břevnově a poděkovat za odkaz, který Břevnovu zanechal. Proto se sbormistr Lukáš Koudelka rozhodl nastudovat a provést krásnou, ale náročnou mši Jana Hanuše Missa III – Paschalis in D, et Regina coeli „Mors et vita" op. 33, kterou zkomponoval autor pro břevnovský sbor. Právě v naší současné nelehké době, kdy prožíváme intenzivní oslabení dosavadních životních jistot, zazní velká muzikální jiskra této mše, její vůle k harmonii a vnitřní síla o to přesvědčivěji. 
Praha, duben 2025, Hana Stanková a Pavel Krchov, foto archiv Hudebního informačního střediska (HIS)

6. 4. 2025